Obora (Thiergarten) u vimperského zámku

Mapa stabilního katastru z roku 1837 s vyznačením obory, včetně sítě cest. | © Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK), dostupné na https://ags.cuzk.cz/archiv/. Nepodléhá Creative Commons.

Podnikněte zimní procházku okolo zámku a podívejte se, kde se nacházela zámecká obora!

Dnešní obyvatelé a návštěvníci Vimperka vnímají zámek jako velmi konkrétní prostor, ohraničený hradbami a budovami zámku. V minulosti však pozemky a budovy zázemí zámku tvořily zámecký okrsek – v podstatě samostatnou malou čtvrt. Do zámeckého okrsku patřila například budova nad zámeckou alejí (č. p. 61), kterou dnes vlastní Český svaz chovatelů, Haselburg s pozemky okolo, dva hospodářské dvory, zámecký špitál (č. p. 85) nebo zámecká obora (Thiergarten). Existence zámeckého okrsku a jednotlivých jeho součástí je dnes do velké míry zapomenuta, což se v případě obory pokusíme nyní zčásti napravit.

K zámku patřila obora bezesporu již v 17. století, kvůli chybějícím vyobrazením a plánům však nedokážeme říci, kde přesně se v tomto období nacházela. Oboru, která přiléhala k severozápadní straně zámku a nacházela se tedy v zámeckém okrsku, můžeme s jistotou doložit k roku 1835. Z tohoto roku totiž pochází nejstarší dostatečně detailní mapa, která zahrnuje i oboru (Thiergarten) a dokonce obsahuje jednoduchý zákres lesního porostu protkaného pěšími cestičkami. Obora se pak objevuje i v dalších mapách a plánech, z nichž některé jsou velmi přesné a lze z nich určit rozlohu obory, která v 19. století činila přibližně 10 400 m2.

Z leteckého snímkování Vimperka mezi lety 1938–1968 i z jiných fotografických materiálů je zřejmé, že ve 20. století obora pomalu zarůstala. Postupně se ztratila i síť cest a z obory tak zůstal hustý lesík, sahající až k hradbám zámku. Část obory pak ustoupila volné ploše vedle Haselburgu a stavbě schwarzenberského chléva (č. p. 578).

Někdo by nyní mohl oponovat, že „Obora“ se říká části Pivovarské ulice na sever, směrem od Schwarzenberského pivovaru, v údolí Křesánovského potoka. Název se do těchto míst skutečně přenesl, nicméně skutečná obora se nacházela v přesně vymezeném území v těsné blízkosti zámku.

Obora svému původnímu účelu v současné době pravděpodobně sloužit nebude, jaká je tedy možnost jejího využití do budoucna? Vzhledem k zalesnění prostoru a jeho těsné blízkosti k zámku se nabízí vyčištění a zpřístupnění lesoparku a vytvoření klidové zóny. Při terénním průzkumu v březnu 2022 se navíc ukázalo, že v terénu lze stále identifikovat značnou část cestní sítě i se dvěma vyhlídkami, které odpovídají podobě cest v roce 1837. Modře jsou vyznačeny cesty, které jsou v terénu patrné a identifikovatelné, oranžově jsou vyznačeny úseky možné a červeně části cesty, které se ověřit a prokázat nepodařilo.

V současné době vzniká plán města Vimperk propojit prostor obory s městem novou cestou k pivovaru, který by mohl vytvořit příjemnou možnost procházky k zámku. Prozatím můžete alespoň využít blížícího se období vegetačního klidu a zkusit prozkoumat, jestli v oboře také zbytek některé z cest objevíte.

Na základě průzkumu Mgr. Vojtěcha Brože (arch. č. PD 13664) zpracovala Mgr. Lucie Budirská. Celý průzkum si můžete přečíst v sekci Průzkumy a zprávy.