Vimperský zámek se probudil. Návštěvníkům nabídne moderní muzejní expozice i prohlídkovou trasu zámeckými interiéry

Po téměř třiceti letech se Horní zámek ve Vimperku dočkal zasloužené obnovy. Návštěvníkům nově nabídne dvě prohlídkové trasy, moderní expozice Muzea Vimperska s originálem díla Josefa Váchala Šumava umírající a romantická i důstojné návštěvnické zázemí. Slavnostní otevření proběhlo za účasti generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové, starostky města Vimperk Jaroslavy Martanové a čelních představitelů Jihočeského kraje. Obnova Horního zámku proběhla v rámci projektu IROP „Horní zámek Vimperk (Winterberg) – Probouzení zimního zámku”, spolufinancovaného z prostředků EU, a vyžádala si částku téměř 137 mil. Kč.

„Zámek Vimperk přešel do správy Národního památkového ústavu v roce 2015 v opravdu neutěšeném stavu. Téměř okamžitě jsme zahájili projekt obnovy, na který se nám podařilo sehnat finanční prostředky z evropských programů. Myslím, že jsme odvedli velmi dobrou práci, i když ještě zdaleka nejsme u konce – další projekty obnovy budou pokračovat v nadcházejících letech. Už nyní se ale podařilo vrátit zámku, který dlouhá desetiletí chátral, ztracený lesk a krásu,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Stavební práce, kterých se ujala stavební firma OHL ŽS, a.s., byly zahájeny 26. března 2019. Opravené jsou dvě třetiny areálu. Trasa seznámí zájemce s rodem Novohradských z Kolovrat a jejich životem na zámku v 17. století. Obnovené jsou renesanční stropy, secesní výmalby, dřevěný strop i fasády - ty nejhodnotnější v restaurátorském režimu. Zrestaurovat se podařilo 356 předmětů za 17,8 mil. Kč. 

"Chceme, aby to byl maják na Šumavě ve fondu Národního památkového ústavu, někdy s nadsázkou říkáme, ať je Vimperk šumavským Českým Krumlovem," uvedl pro ČTK ředitel územní památkové správy NPÚ v Českých Budějovicích Petr Pavelec. Dvě prohlídkové trasy naznačí, jak se žilo na hradě ve středověku a v době největšího rozkvětu, na počátku 17. století za Novohradských z Kolovrat, rodu příbuzensky spojeného s Rožmberky. Lidé projdou soukromé apartmány, pokoje kněze či služebnictva, nahlédnou do zbrojnice. Obnovené jsou i dvě kaple.

Muzeum, jež na zámku sídlí od roku 1961, přibližuje ve 21 místnostech knihtisk, sklářství, lov i dějiny Šumavy. Jedním ze stěžejních předmětů expozice je první vydání knihy Šumava umírající a romantická Josefa Váchala, která byla do muzea dočasně zapůjčena ze sbírek zámku Hluboká. Šumavu jako turistický cíl přibližují lyže nebo saně na svážení dřeva. Loveckou tradici zpřítomňují kulovnice, kuše, tesák i vak na broky, práci se dřevem zase takzvané mejšláky, pantofle s dřevěnou podrážkou a koženým svrškem. Návštěvníci se seznámí s osobností a prací knihtiskaře Johanna Steinbrenera. Do expozice byla zhotovena kopie gotické sochy Vimperské madony. V dalších sálech dostalo prostor sklářství či firmy z 20. století jako Mykoprodukta, která vyráběla šumavské bylinné víno. Opomenuta nebyla ani doba takzvané železné opony. Období, kdy byly prostory vimperského zámku využívány jako byty, připomene zařízení kuchyně a ložnice ze 70. let minulého století.

Zámek bude přístupný celoročně. Otevřeno je každý den kromě pondělí od 10:00 do 16:00.

Probouzení vimperského zámku bude pokračovat i v následujících letech. Na proměnu dolního zámku včetně zahrady získal Národní památkový ústav 200 milionů Kč. Začne příští rok a potrvá do roku 2027.